Prosíme, aby jste při nové registraci postupovali dle manuálu. Především vyplňujte Jméno v celé jeho pravdivé podobě a do závorky uveďte název skupiny: Příklad: Franda Vomáčka (Čtrnáctka)
Interní
Jak vybrat správný tábor pro naše děti

phoca_thumb_l_IMG_8466Je vcelku zřejmé, že je rozdíl mezi účastí na táboře oddílu, do kterého dítě chodilo celý rok a podnikovým táborem. Je rozdíl mezi táborem s cestovní kanceláří, která se pořádáním táborů zabývá a táborem, který je zároveň soustředěním sportovního oddílu. Je rozdíl mezi vodáckým a cyklistickým táborem, je rozdíl mezi táborem v chatkách a ve stanech. To co je zřejmé na první pohled, je však třeba si uvědomit do důsledku a různé druhy táborů raději pojímat jako naprosto odlišné akce, než jako totéž s drobnými odchylkami. 

To, co by naopak všem táborům mělo být společné, je výchova. Jinak k ní samozřejmě budou přistupovat vedoucí oddílu, kteří se na děti snaží působit pravidelně po celý rok, jinak zas ti, kteří se s dětmi na táboře teprve seznamují a mají na výchovné působení pouze dva nebo tři týdny. Každopádně zůstává faktem, že tábor bývá často jedinou příležitostí, kde se děti ocitnou na nějaký čas bez rodičů a musí se, byť s pomocí a dohledem vedoucích, starat sami o sebe. Jde tedy minimálně o výchovu k samostatnosti. A to je také třeba brát v úvahu. Výchovou je i program v kolektivu vrstevníků či různě starých dětí. Tábory, u kterých vedoucí takovou věc opomíjejí při přípravě nebo vlastním programu nezbývá než vřele nedoporučit, což jistě potvrdí každý, kdo má hlubší zkušenosti s prací s dětmi a mládeží

Vybavení na tábory či akce

1) V první řadě se vždy řiďte požadavky a radami pořadatele tábora. Rozhodně se nevyplatí jeho informace přejít nebo podcenit. Spousta věcí by měla být upřesněna na předtáborové schůzce či v jeho materiálech. Zkušený pořadatel tábora vás zpravidla o všem podstatném informuje, vyzve vás k dotazům a s mnohými věcmi vám poradí.

2) Vezměte v úvahu zaměření tábora, jeho program a činnosti. Pokud bude v táborovém programu např. naplánováno několik výletů, budou děti jistě potřebovat solidní obuv, malý batůžek atp.

3) Počítejte s informacemi o umístění tábora a způsobu dopravy. Pokud je tábor ve výšce 900 metrů nad mořem, je třeba počítat s větším chladem. Tam kde je třeba dojít od dopravního prostředku na tábořiště 2 km lesem a své věci si tam odnést, nelze dětem sbalit do kufru…

4) Nechte děti balit samostatně. Dohlédněte na ně, pomozte jim přiměřeně jejich věku a schopnostem, ale nechte je, ať si sami uvědomí, co vlastně potřebují, proč si to berou, a zařiďte, ať jim vše projde rukama a vědí, kam si to ukládají. Když sbalíte dětem vy, stane se velmi pravděpodobně to, že spoustu věcí vůbec nepoužijí, protože nebudou vědět (nebo zapomenou), že je mají, případně kde jsou. Když si vedoucí všimne, že dítě chodí od začátku tábora v jedněch ponožkách a pomůže mu objevit skrytá tajemství jeho zavazadla, pak zas dítě, které si samo nezabalilo, spoustu věcí nepřiveze, neboť vlastně neví, co vše s sebou mělo a své věci si nepozná.

5) Optimální množství věcí ve vybavení je vždy velkým úskalím, neboť jde o to vyvážit zkušenosti a potřeby dětí, rodičů i vedoucích. Na táborech lze narazit na děti vybavené nedostatečně, což naštěstí nebývá nejčastější jev, ale stejně tak i na děti, které s sebou mají horu zbytečností, a to jak ve smyslu věcí naprosto nepotřebných, tak i přebytečného množství věcí praktických. Nemusí to být zásadní problém u táborů, kde děti věci odloží a nemusí se o ně dále starat. Naopak je mnoho táborů, kde to dětem nadělá velké problémy. Proto je dobré u každé věci zvážit její opodstatnění a posoudit, zda je opravdu nutné či alespoň dobré si ji vzít. Argument, že by se třeba mohla na něco hodit není dobrým vodítkem.

6) Množství peněz je další věcí, na kterou se často naráží a proto je dobré ho předem konzultovat s vedoucími. Pokud s tímto nastanou problémy, pak je to především s přílišným množstvím peněz. (Lze narazit i na děti, kteří mají s sebou větší kapesné, než dospělý vedoucí.) Proto je dobré si uvědomit, proč na tábor dítě posíláte. Jistě dospějete k závěru, že to není kvůli nakupování. I samostatné hospodaření s penězi je totiž pro děti podstatná součást výchovy a značně se promítá i do vztahů, nejen na táboře.

7) Cenné a nebezpečné věci se mohou stát v případě neuváženosti stejným problémem, jako přílišné množství peněz. Proto je i zde na místě konzultace s vedoucími. I když je dnes už běžné, že děti každodenně používají mnoho elektroniky a jiných drahých věcí, bývá lépe, když si od nich na chvíli odpočinou. Vězte, že na táboře s opravdu dobrým programem po nich ani nevzdechnou. Pokud máte potřebu vybavit děti drahými věcmi, investujte spíše do jejich kvalitního vybavení. Speciální kapitolou jsou mobilní telefony. Tam je opět vhodná konzultace s vedoucími. U táborů ve stanech či v chatkách bez elektriky je ale děti stejně nemají kde dobít. Lépe je důvěřovat vedoucímu, že rodiče o případných neodkladných záležitostech bude rodiče informovat a ke komunikaci s dětmi využít stanoveného návštěvního dne na táboře.

8) Jídlo a sladkosti bývají další ukázkou přílišné péče a obav rodičů. U většiny táborů se rodiče jistě nemusí bát, že by děti trpěly hladem. Proto i zásoby jídla jsou zbytečné. Jedná se tedy pouze o jídlo na cestu, či první den tábora. Přesto dost často, ne-li ve většině případů, vedoucí po několika dnech musí likvidovat množství jídla, které děti „po cestě“ nesnědly. A mnohdy ani není divu, že malé děcko nestačí spořádat k svačině dva řízky či půlku kuřete s pěti chleby. Nelze se ani divit, že se svačiny ani nedotklo a dalo raději přednost sušenkám a čokoládě. Proto i zde platí „všeho s mírou“. Mnohem důležitější než jídlo je vybavit dostatkem tekutin, pokud možno nepříliš sladkých.

 

Pokud máte další dotazy, určitě nás kontaktujte, rádi poradíme.